U starého domu jsou dostatečně tlusté stěny, které již není potřeba zateplovat

Toto tvrzení ve většině případů neodpovídá realitě.  Schopnost konstrukce izolovat teplo uvnitř objektu je vyjádřena veličinou známou jako součinitel prostupu tepla označovanou písmenem U a vyjadřovanou v jednotkách W.m-2.K-1. Čím je hodnota součinitele prostupu tepla obvodové konstrukce nižší, tím daná konstrukce izoluje lépe (má větší tepelný odpor).  Uvažujeme-li například kamennou stěnu tloušťky 1 m, hodnota součinitele prostupu tepla této stěny je U = 1,86 W.m-2.K-1. Oproti tomu stěna z plných pálených cihel o tloušťce 80 cm dosahuje hodnoty součinitele prostupu tepla U = 0,81 W.m-2.K-1, což je mnohem příznivější hodnota, a to při menší tloušťce stěny. Normou (ČSN 73 0540) požadovaná hodnota je pro případ obvodové stěny UN = 0,3 W.m-2.K-1. Tento požadavek tedy nesplňuje ani jedna z uvedených stěn. Oproti tomu pouze samotný pěnový polystyren o tloušťce 16 cm má hodnotu součinitele prostupu tepla U = 0,24 W.m-2.K-1. Je tedy na první pohled zřejmé, že jen na základě tloušťky konstrukcí nelze usuzovat, jaké tepelně-technické vlastnosti konstrukce má, vždy záleží na použitém materiálu a jeho vlastnostech.

Realizace bez energetického hodnocení a projektové dokumentace mě vyjde levněji

Energetické hodnocení plánované rekonstrukce objektu slouží zejména k nalezení optimálního řešení, které povede k požadovanému snížení energetické náročnosti objektu. Odborně zpracovaná projektová dokumentace zajistí jednoznačnou specifikaci navrhovaných opatření, která je základním předpokladem kvalitní realizace. Její součástí je i návrh stavebních úprav, které jsou optimální nejen z hlediska ekonomické návratnosti, ale i z hlediska zušlechtění objektu, sanace objektu apod. V projektové dokumentaci by měly být dostatečně vyřešeny všechny detaily objektu, a to zejména ve vztahu k zamezení vzniku tepelných mostů, vlhkostních poruch apod. Důležitou součástí dokumentace by měl být také návrh realizovaných opatření ve vztahu ke splnění základních požadavků na stavby, zejména: požadavků na zajištění tepelné ochrany budovy, na zajištění požární bezpečnosti stavby, na zajištění bezpečnosti při jejím užívání a požadavků na ochranu proti hluku. Vzhledem k těmto skutečnostem doporučujeme neprovádět realizaci bez energetického hodnocení a projektové dokumentace. Případné náklady vzniklé dodatečnými zásahy, které mohou být vyvolány nekvalitní a neodborně navrženou a realizovanou rekonstrukcí, mohou mnohonásobně převyšovat náklady potřebné na předběžné energetické hodnocení a dokumentaci.Při uzavírání smluvních vztahů se zpracovateli odborného posudku doporučujeme klást důraz také na smluvní podmínky a to zejména tak, aby byl skutečně zajištěn soulad mezi energetickým hodnocením, projektovou dokumentací a samotnou realizací. Jedině tak lze dosáhnout požadovaného výsledku a přínosu realizovaných opatření. Tento soulad je rovněž základním předpokladem získání dotace.

POZOR NA ČASTOU CHYBU: Nesoulad informací v jednotlivých částech odborného posudku a krycím listu

S námi Vám tato chyba nehrozí. Zpracováváme projekt kompletně, všechny části. Na Vašem projektu pracuje tým pracovníků, kteří jsou koordinováni projektovým manažerem. Finální supervize před odesláním žádosti je naším standardem.

Při zateplování dochází ke kondenzaci vodní páry a vzniku plísní

Při zateplení objektu dojde k jeho utěsnění a objekt přestane „dýchat“

Na zateplovací systémy lze použít klasické omítky, jsou-li v dostatečné tloušťce

Finální povrch zateplovaných konstrukcí je během roku vystaven velkým teplotním rozdílům. S ohledem na barvu fasády se mohou teploty pohybovat v rozmezí + 60 °C až - 30 °C. Vystavení takto rozdílným teplotám má za následek teplené rozpínání materiálu. Je tedy důležité, aby byla na finální nátěr použita speciální omítka, která je k tomuto účelu navržena.

Je jedno, jakou tloušťkou zateplím

Z hlediska úspor hraje významnou roli energetické hodnocení budovy, které navrhne optimální tloušťku izolací pro jednotlivé konstrukce. Do výdajů na zateplení např. fasády vstupuje několik položek, se kterými je třeba počítat. Jedná se především o odstranění původních vrstev, lešení, lepidlo, vlastní izolační materiál, perlinku, práci a finální úpravu. Finanční náročnost izolace není v porovnání s ostatními položkami nijak výjimečná, a proto zateplení poloviční tloušťkou polystyrenu, neznamená, že poloviční budou i vaše výdaje. Z ekonomického hlediska je tedy tloušťka izolace vzhledem k celkové ceně zateplení zanedbatelná.

Tepelná čerpadla jsou vhodná jen pro podlahové topení

Ano, tepelná čerpadla jsou vzhledem k nižší výstupní teplotě otopné vody přednostně určena pro podlahové vytápění, ale moderní typy tepelných čerpadel jsou již schopné fungovat v zapojení do otopné sestavy, která využívá radiátory.

Ponechání starého kotle na tuhá paliva v objektu, ve kterém již byla realizována opatření ke snížení jeho energetické náročnosti, není nijak na škodu

Staré kotle mají obecně nízkou účinnost a jsou ekologicky neefektivní. Zvážíme-li navíc případné ponechání starého kotle v objektu, na kterém již byla realizována opatření vedoucí ke snížení energetické náročnosti objektu (např. zateplení obvodových stěn, výměna oken), lze jednoznačně dojít k závěru, že takové počínání je z hlediska úspor energie i finančních prostředků zcela neefektivní. Starý kotel, který je dimenzovaný na vyšší výkon než je reálná potřeba objektu po realizaci úsporných opatření a jeho účinnost je obvykle velmi nízká, nám generuje zbytečné náklady.  Jen pro ilustraci, staré kotle na fosilní paliva mají účinnost cca 55 %, oproti tomu například nové kotle na pelety nebo štěpku mají účinnost 80-85 % (zdroj TZB-info). Z tohoto porovnání je patrné, že výměna zdroje tepla na vytápění a správná dimenze nového zdroje může přinést úsporu cca 25 % až 30 %.

V novém kotli na biomasu mohu topit čímkoliv

Nesmyslnost tohoto jednání lze podložit například následujícími body:

• Pálení čehokoliv, co není palivem, respektive není určeným palivem pro daný typ kotle, znečišťuje životní prostředí. Čím mimo jiné dochází i k porušování závazných právních předpisů.
• Při hoření některých látek se do vzduchu mohou uvolňovat životu a zdraví nebezpečné látky (jedy, karcinogenní látky apod.).
• Používání jiných látek, než jsou paliva určená ke spalování v daném kotli, může poničit kotel či snížit jeho životnost. Za nebezpečné je nutné považovat například i používání mokrého dřeva, které může kotel také poničit.
• Používání jiných látek, než jsou paliva určená ke spalování v daném kotli, výrazně zanáší a znečišťuje komín sazemi, dehtem a dalšími látkami vznikající při spalovaní nepovolených látek. Tím se nejen zvyšují náklady na údržbu komína, ale často se i zvyšuje riziko vzniku požáru.

Adaptováno z novazelenausporam.cz